Nakldn s odpadnmi oleji
Smrnice Rady 75/439/EHS byla pijata s clem vytvoit harmonizovan systm sbru, prav, skladovn a znekodovn odpadnch olej. To by dovolilo lenskm sttm uloit spolenostem, aby dostaten kryly sv nklady na sbr a znekodovn odpadnch olej. Podle tto smrnice pslu nejvy priorita v procesu nakldn s odpadnmi oleji jejich recyklaci, dle pichz v vahu jejich vyuit jako paliva i spalovn s vyuitm energie. Jako posledn pad v vahu jejich konen likvidace a kontrolovan skladovn i skldkovn. lensk stty mus zajistit, aby jak ke sbru, tak ke znekodnn odpadnch olej byly pouvny metody bezpen a s minimlnm dopadem na ivotn prosted. Vypoutn odpadnch olej do vodnho prosted a do kanalizanho systmu je zakzno.
K jakmukoliv nakldn s odpadnmi oleji mus bt pslunm oprvnnm adem vydno povolen. Jakkoliv sbrov innost tkajc se odpadnch olej mus bt registrovna a podlhat pslun kontrole a dohledu. Recyklovan oleje nesm obsahovat vce ne 50 ppm polychlorovanch bifenyl a terfenyl (PCB/PCT).
Poadavky na implementaci
Mus bt vytvoeny vhodn administrativn struktury a podmnky pro jejich psoben, kter by v rmci celho sttu zajistily bezpen provdn sbru, recyklace i spalovn pouitch olej. Je nutno vnovat pozornost i veejnm informanm kampanm.
Je nutno t zajistit dostatenou a vyhovujc strukturu technickch zazen ke znekodovn odpadnch olej a kontrolu provozu tchto zazen, aby se pedelo nezkonnmu i nedostatenmu znekodovn jednotlivch olejovch frakc v tch ppadech, kdy pouit oleje nemohou bt recyklovny.
Je nutno pipravit integrovan systm udlovn povolen a kontroly jejich psoben, kter by pomohl zajistit, aby zbytky souvisejc s regenerac i se znekodnnm nemly negativn vliv na kvalitu ivotnho prosted.
Je nutno pijmout zvltn opaten a vybudovat technologick zazen pro bezpen nakldn s odpadnmi oleji obsahujcmi PCB/PCT a dal nebezpen ltky.
Pokud se pslun oprvnn instituce rozhodnou pijmout na rovni sttu psnj opaten, mus o nich informovat Komisi, kterou je nutno i pravideln psemn informovat o stavu implementace smrnice a o vymhn plnn jejch poadavk .
Odpad oxidu titaniitho
Odpadu obsahujcho oxid titaniit se tkaj dv smrnice: 78/176/EHS a 82/883/EHS. Jejich zmrem je pedchzet i postupn omezovat zneitn psoben odpadem vznikajcm pi zpracovn oxidu titaniitho. Oprvnn k odhazovn odpad TiO2 do moe me bt udleno pouze tehdy, jestlie se na zklad odbornho vyhodnocen uke, e odpad neme bt znekodnn vhodnjm zpsobem anebo e tento mn vhodn postup nezpsob zvanou kodu. Pokud je uvdno do provozu nov technologick zazen, pak mus pouvat jen tch vrobnch postup i technologi, kter jsou nejvce ohledupln k ivotnmu prosted a psob co nejmen kodu. lensk stty mus Komisi pedloit plny, pomoc nich budou poadavky smrnice plnny.
Poadavky na implementaci
Nejprve je nutno zpracovat pehled o tom, kterch podnik i zazen se tyto smrnice dotkaj. Avak i v ppad, e neexistuj dn zazen zabvajc se zpracovnm oxidu titaniitho, je nutno smrnice do nrodnho prvnho du transponovat.
Implementace smrnic by mla probhat v rmci sttnho systmu ustavenho k nakldn s odpady. Administrativn a kontroln orgny mus zajistit uplatnn velmi psnch kritri pi udlovn povolen a pi technickch kontrolch.
Podstata ppadnho zneitn psobenho TiO2 vyaduje, aby existovala zk spoluprce mezi orgny odpovdnmi za kontrolu zneitn ovzdu, pdy a vody.
lensk stty mus mt k dispozici sv vlastn programy pro minimalizaci a - je-li to mon - pro plnou eliminaci a zkaz zneitn psobenho vrobami pouvajcmi TiO2 a pro zkaz vypoutn odpadu obsahujcho takov zneitn do moskch i vnitrozemskch vod.
Znekodovn PCB a PCT
Zmr pijet smrnice 96/59/ES spov v eliminaci polychlorovanch bifenyl a polychlorovanch terfenyl a v dekontaminaci zazen, kter jsou jimi zneitna. Tato zazen podlhaj inventarizaci, mus bt pslun oznaena a mus bt o nich podna do z 1999 zprva Komisi. Inventarizace mus bt pravideln obnovovna. Zazen, kter obsahuj PCB a kter ekaj na dekontaminaci, mus bt udrovna tak, aby nedochzelo k prsakm do okolnho prosted.
Veker nakldn s PCB podlh licennmu zen ve smyslu smrnice 75/442/EHS. Spalovn, pokud je voleno jako postup pro znekodnn, podlh smrnici 94/67/ES. lensk stty jsou povinny zpracovat pln na inventarizaci PCB do z 1999 a sdlit jeho obsah Komisi.
Poadavky na implementaci
K tomu, aby byla zajitna inventarizace a klasifikace PCB/PCT a zazen tmito ltkami zneitnch, je nutno pijmout psn nrodn pedpisy a dostaten zajistit jejich vymahatelnost.
Pslun oprvnn instituce mus pipravit plny pro vyazen, znekodnn i rehabilitaci identifikovanch a oznaench zazen i podnik a to v asovm horizontu, kter smrnice uruje. Plny mus obsahovat i monost rozen v ppad, e budou nap. na zklad dalch administrativnch i ekonomickch podprnch opaten a dslednch kontrol dodaten nalezena nov kontaminovan zazen, zem i podniky.
Pslun instituce mus zajistit, aby ani vymahatelnost plnn poadavk tto smrnice nenarazila na jakkoliv slab i neoeten msta celho procesu. Tmto zpsobem je pak mono minimalizovat rizika plynouc z nesprvnch i nezkonnch zpsob znekodovn, kter mohou bt pouity zvlt u malch a stednch podnik (SME - Small and Medium Size Enterprises).
Pouvn odpadnch kal v zemdlstv
Smrnice 86/278/EHS chce umonit kontrolu pouvn odpadnch kal (kal z istren odpadnch vod) v zemdlstv. Stanov maximln limitn hodnoty koncentrace tkch kov v pd a v tchto kalech a maximln mnostv tkch kov (kadmium, m, nikl, olovo, zinek a rtu), kter mohou bt takto do pdy vpravena.
Dle smrnice definuje podmnky pdn aplikace zmnnch kal: lensk stty mus zajistit, aby uveden limitn hodnoty nebyly pekraovny. Jsou uvedena i omezen asov, tkajc se pouvn kal pi hnojen uritch druh zemdlsk pdy a jejho nslednho vyuvn. Kaly a pdy, k jejich hnojen jsou tyto kaly pouvny, mus bt analyzovny metodami, kter jsou uvedeny v Plohch smrnice.
Poadavky na implementaci
Pslun oprvnn instituce, odpovdn za kvalitu vody, za nakldn s odpady a za zemdlstv, mus nezbytn pi vynucovn plnn poadavk tto smrnice spolupracovat. Mly by se pedevm ji v prvnch stdich plnovn shodnout na spolench clech a na asovm rozvrhu jejich dosaen.
Mus bt stanoven postup pro udlovn oprvnn a povinnost vst zznamy jak o dodvkch, tak o pouit kal. Tato informace pak mus bt podkladem pro ppravu nrodnch zprv a poslze i konzolidovan celoevropsk zprvy o stavu een tohoto problmu.
Na rovni lenskch stt je teba zvit i potebu zaveden psnjch opaten ne jsou ta, kter uvd citovan smrnice. Takov opaten mohou bt vsledkem pslunho vyhodnocen mstn i celosttn situace tkajc se citlivosti pdy i zneitn vody.
Baterie a akumultory obsahujc nebezpen ltky
Smrnice Rady 91/157/EHS byla pijata jako jedno ze zvltnch opaten rmcov smrnice 75/442/EHS, k odpadm, stanovujc pro domcnosti povinnost oddlenho sbru pouitch bateri a akumultor obsahujcch urit mnostv rtuti, kadmia a olova, s clem obnovy uitnch vlastnost tchto vrobk i jejich zenho znekodnn.
Smrnice vyaduje, aby lensk stty omezily prodej uritch druh bateri obsahujcch rtu a zpracovaly programy k omezen obsahu tkch kov v tchto vrobcch, dle k podpoe trhu se zlepenmi druhy bateri a akumultor, k podpoe vzkumu na tomto poli a k podpoe pouvn nhradnch ltek, kter psob ivotnmu prosted men zneitn.
lensk stty mus zajistit innou organizaci oddlenho sbru, ppadn v odvodnnch ppadech zavst zlohov systm. K podpoe recyklace by mly bt vyuity i vhodn ekonomick nstroje. Ped jejich zavedenm je nutno konzultovat vechny skupiny, jich se takov postup dotkne. Spotebitel mus bt pln a vas informovni o vech dvodech pedpokldanch rizik a o monostech bezpenho znekodovn tohoto zvltnho odpadu.
Poadavky na implementaci
V souvislosti a koordinovan s celosttnmi plny k nakldn s odpady a ke snen celkov produkce odpadu je nutno pijmout dlouhodob programy technickho rozvoje a postupnho zvyovn uvdomlosti irok veejnosti.
Je nutno dobe zvit, zda a jak ekonomick nstroje lze pout, aby byl skuten realizovn oddlen sbr bateri a akumultor v maximln mon me. Vzdlvac programy pro irokou veejnost mohou bt velmi prospn v tom, e po jejich absolvovn lze spe oekvat spoluprci veejnosti pi realizaci zmr na regeneraci a recyklaci odpadnch bateri.
Je nutno zdit s sbrnch mst. Administrativn a kontroln postupy pro bezpenou pepravu a regeneraci bateri mus odpovdat poadavkm rmcov smrnice k odpadm a nazen k zsilkm odpad.
Obaly a odpad obal
Smrnice 94/62/ES je prostedkem pro implementaci komunitrn strategie pro nakldn s odpady obal. Jejm zmrem je harmonizovat v rmci Unie opaten k nakldn s odpady obal pijat na rovni jednotlivch stt, minimalizovat dopady na ivotn prosted a zrove se vyhnout pekkm obchodu v rmci Evropsk unie, kter by problmy spojen s obaly mohly vytvet. Smrnice se tk vekerch obal a odpadu obal, prmyslovch, obchodnch i pvodem v domcnostech, bez ohledu na to, z jakho materilu jsou vyrobeny.
Smrnice stanov cle pro obnovu uitnch vlastnost a recyklaci obal, jich mus lensk stty v tto oblasti doshnout bhem pti let od doby transpozice smrnice a pijet implementanch opaten. Pslun legislativa mus bt pijata do poloviny roku 1996. Do roku 2001 mus bt 50 - 65 % obalovho odpadu znovu vyuito, 25 - 45 % recyklovno, piem toto procento recyklace mus u kadho obalovho materilu init minimln 15 %.
Za hlavn prioritu povauje smrnice odpadm pedchzet. Optovn vyuit, recyklace a jin formy obnovy uitnch vlastnost (vetn energetickho vyuit) jsou povaovny za zkladn a stejn vznamn. Pojem recyklace zahrnuje jak pepracovn, tak recyklaci organickou (kompostovn), nikoliv vak spalovn.
lensk stty mus sv recyklan a regeneran cle podle tto smrnice splnit do 30.ervna 2001.
Poadavky na implementaci
Vldy lenskch stt mus vyhodnotit potencil pro regeneraci a recyklaci obal v rmci celho sttu a stanovit na tomto zklad reln dosaiteln cle v mezch, kter pedpisuje tato smrnice.
Pslun oprvnn instituce mus vytvoit systm pro nakldn s obaly a odpadem, kter by dosaen cl a zmr stanovench smrnic podpoil a zajistil. V souasn dob ji existuj dobr zkuenosti se systmy, kter sten vyuvaj dobrovolnosti a na jejich zklad pijmaj nkte astnci procesu dobrovoln zvazek k dosaen stanovench cl dve, ne regulatorn opaten vldy ukld. Tato nov situace bude vyadovat ze strany ekonom pijet novch zvazk vyplvajcch ze zsady sdlen odpovdnosti. Lze t uvaovat o dalch podntech ekonomickho charakteru, kter by pomohly rozvinout cel systm a napomoci tak jeho zen.
Pokud ji systmy pro nakldn s odpady obal byly ustaveny, je nutno je upravit tak, aby odpovdaly poadavkm smrnice EU a nevytvely nevhodn pekky volnmu obchodu.
Dle je nutno vyvinout systm uritch omezen a innch kontrol, pomoc nich by smrnice EU mohla bt plnna, a stanovit i nrodn normy pro obalov materily.
Mus existovat systm, pomoc nho bude monitorovn recyklan koeficient a kontrolovn objem produkce odpadu obal. Pi vytven databz je nutno dbt poadavku jejich harmonizace, aby bylo mon daje vzjemn porovnvat a analyzovat v rmci cel Evropy. Vechna tato opaten mus vyhovovat rozhodnut Komise 97/138/ES, jm se zizuje formt tchto databz.
Je nutno podpoit uvdomn irok veejnosti tkajc se procesu nakldn s odpadem obal, od jeho vzniku a po konen znekodnn. Toto uvdomn je zkladem pro postupnou minimalizaci vzniku odpadu obal.
