Rozhodujc orgn ES se zkonodrnmi a vkonnmi pravomocemi, reprezentujc lensk stty. Skld se z jednoho zstupce kadho lenskho sttu na ministersk rovni. S ohledem na irok rozsah oblast, za n je Rada zodpovdn, neexistuje v tomto orgnu stl lenstv. Konkrtn sloen je odvozeno od hlavnch tmat jednotlivch setkn (nap. pi projednvn ekonomickch otzek, sejde se Rada EU ve sloen ministr zodpovdnch za finance a obchod, pi projednvn zemdlskch tmat ministi zemdlstv atd.). Obecn zleitosti se projednvaj na zasednch tzv. Rady pro veobecn zleitosti sloen z ministr zahrani. V pedsednictv Rady se po esti mscch stdaj lensk zem dle pedem danho poad. Pedseda Rady EU uruje jej agendu a priority pro obdob pedsednictv. Postupem asu vznikl v rmci Rady z dvodu snahy po urit kontinuit prce neformln tvar (tzv. trojka), sestvajc z ministr zahrani sttu prv pedsedajcho, sttu v pedsednictv pedchzejcho a sttu nsledujcho. Kad stt se tedy podl v rzn intenzit na pprav t po sob nsledujcch summit v obdob 18 msc, role pedsednictv je vak dominantn.
Rada zajiuje koordinaci hlavnch lini hospodsk politiky lenskch stt EU a m pravomoc vydvat akty, kter jsou sekundrnmi prameny prva Spoleenstv. Zodpovd za mezivldn spoluprci v oblastech zahranin a bezpenostn politiky a v oblasti vnitnch zleitost a justice.
Profesionln zzem Rady tvo tzv. COREPER a Generln sekretarit.
COREPER (zkratka francouzskho nzvu Comit de Representants Permanents), neboli Vbor stlch zstupc, je jednm z nejvznamnjch spojovacch lnk mezi lenskmi stty a ES. Sestv ze stlch zstupc lenskch stt v Bruselu (velvyslanc a jejich zstupc), kte jsou v zkm kontaktu s Komis i mezi sebou navzjem. Hlavnm kolem COREPERu je projednvn a pprava nvrh, o nich pot, asto ji jen formln, rozhoduje Rada. COREPERu podlh piblin 200 pracovnch skupin, zabvajcch se technickmi detaily jednotlivch legislativnch nvrh.
Generln sekretarit zajiuje zasedn Rady po technick a administrativn strnce. len se na pt editelstv a odbor prvnch slueb. Star se o ppravu zasedn, veden protokolu, tlumonick a pekladatelsk sluby, zveejovn dokument. Spravuje rozpoet Rady a archvy. Generln sekret je jmenovn Radou na zklad jednomyslnho hlasovn. Generln sekretarit Rady sdl v modern budov Justus Lipsius v Bruselu.
Rozhodovn Rady se d podle jednotlivch ustanoven zakldacch smluv. V zsad jde o ti rzn zpsoby hlasovn:
prostou vtinou;
kvalifikovanou vtinou;
jednomyslnm hlasovnm.
V ppad hlasovn kvalifikovanou vtinou jsou hlasy jednotlivch lenskch stt veny nsledujcm zpsobem: Nmecko, Francie, Itlie a Spojen krlovstv maj 10 hlas; panlsko m 8 hlas; Belgie, ecko, Nizozem a Portugalsko maj po 5 hlasech; Rakousko a vdsko maj po 4 hlasech; Dnsko, Finsko a Irsko maj 3 hlasy; Lucembursko m 2 hlasy.
K dosaen kvalifikovan vtiny je poteba, aby byl nvrh podpoen alespo 62 z 87 hlas. Kvalifikovanou meninu tvo 26 hlas, pi odmtnut nvrhu 23 a 25 hlasy mus jednn dle pokraovat.
Od 1. 1. 2001 pedsed Rad vdsko, dle potom v plronch intervalech Belgie, panlsko, Dnsko, ecko, Spojen krlovstv, Rakousko, Spolkov republika Nmecko, Finsko a Portugalsko.
