 |
Informan a pracovn server pro mal a stedn podniky |
 |
|
| Nabdky a poptvky |  |
Obchod pohledvek | |
Obchodn zna | |
Vzdlvn | |
Podnikinfo | |
Bankovnictv | |
Leasing a jin zdroje |
|
|
 |
|
Steda, 28.srpen |
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
|||||||||||||
|
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
 | |||||||
| |||||||
 | |||||||
| ||
| ||
 | Chcete se stt partnerem? | |
|
|
||
| Co znamen zkratka 9000:2000 ? | zpt | |
| 9000 je oznaenm ady norem ISO 9000 rozdlench do jednotlivch norem ISO 9001 a ISO 9004 vetn ady dalch vysvtlujcch a upesujcch adu zkladnch ty, avak majcch pouze doporuujc charakter. 2000 je oznaenm roku, ve kterm dolo k vznamn revizi tchto norem. | ||
| Kdy vstoup v platnost a zane se uplatovat ISO 9000:2000 ? | zpt | |
| V harmonogramu prac Mezinrodn normalizan organizace ISO a jejho technickho vboru ISO/TC 176 je komplexn revize platnch norem souboru ISO 9000:1994, kter vyplynula z pravidelnho procesu revidovn mezinrodnch norem ISO. Tato revize byla v Evrop velkou vtinou hlas schvlena. Schvlen eskho znn SN EN ISO probhlo v lt roku 2001. V srpnu 2001 byly normy oficiln vydny eskm normalizanm institutem. K dispozici je tak publikace s 1. eskm pekladem platn anglick verze normy ISO 9001:2000 - "Uplatnn poadavk normy ISO 9001:2000 v praxi" (vydal esk normalizan institut v tsn spoluprci s eskou spolenost pro jakost a Vysokou kolou bskou -Technickou univerzitou Ostrava. Publikace je jakmsi nvodem, jak poadavky a doporuen novch norem uvst do systm jakosti v organizacch. V ppad uplatovn normy se pedpokld pechodn obdob, po kter nebudou poadavky revidovan normy uplatovny vi spolenostem, kter ji jsou certifikovny podle souasn platn normy. | ||
| eho se revize tk? | zpt | |
| Nkolik z klovch norem souasn platnho souboru norem ISO 9000:1994 se reviduje tak, aby bylo vytvoeno jdro budoucch norem souboru ISO 9000:2000. Tato revize zahrnuje: - slouen ISO 9001:1994, ISO 9002:1994 a ISO 9003:1994 do jedn normy, a to ISO 9001:2000 - slouen ISO 8402 a nkterch ustanoven ISO 9001-1 do nov normy ISO 9000:2000 - revize ISO 9004-1 a peveden do nov ISO 9004:2000 - slouen ISO 10011 (st 1,2, a 3) s ISO 14010, ISO 14011 a ISO 14012 do nov normy ISO 19011:2001 smrnice, kter se bude tkat provdn auditu systmu managementu jakosti a systmu managementu ivotnho prosted. Dalch piblin 20 dokument ze souasn platnho souboru norem ISO 9000 technick komise ISO/TC 176 rovn oficiln pezkoum s clem stanovit, zda maj bt revidovny, zmnny nebo zrueny s ohledem na ve uveden revize. |
||
| Co vedlo autory norem k jejich revizi ? | zpt | |
| Normy ady ISO 9000 ve srovnn s jinmi normami doznaly obrovsk rozmach po celm svt, byly pevzaty nrodnmi normalizanmi systmy a byly uznny podnikatelskou sfrou i v mimoevropskch zemch. Globln vznam tchto norem piml autory dle tyto normy zdokonalovat podle poadavk modernizujc se svtov vroby a obchodu. Byl proveden rozshl celosvtov przkum, aby byly pochopeny poteby vech uivatel norem na systmy managementu jakosti. Nov revize berou v vahu pedchzejc zkuenosti s tmito normami (vydn z roku 1987 a 1994) a pronikaj do generickch systm managementu. Mezi hlavn dvody revize norem v roce 2000 pat: - velk nroky na pochopen textu a sprvnou interpretaci poadavk v pvodn norm - nepehlednost dosavadn struktury dvaceti poadavk - nedostaten strukturn nvaznost modelovch norem ISO 9001 a 9002 na mezitm ji zavedenou normu pro systmy ochrany ivotnho ISO 14001 - absence principu neustlho zlepovn - zdraznn poteby monitorovat spokojenost zkaznka oekvn a nzor zkaznka - naplnn poteby mt dokumenty, kter jsou optimln pro uivatele - zabezpeen shodnosti mezi poadavky a smrnicemi na systmy managementu jakosti - podpoen pouvn generickch zsad managementu jakosti v organizacch |
||
| Jak je zkladn filozofie zmny norem a pnosy revidovanch norem ? | zpt | |
| V souladu s modernm zenm jsou hlavnmi mylenkami orientace na zkaznka pi zen jakosti a snen administrativy a nklad na zen jakosti. To znamen prohlouben vazeb mezi marketingem spolenosti a zenm jakosti a zrove zven drazu na samotnou nkladovost zen jakosti. S revidovanmi normami na systmy managementu jakosti je spojen znan pnos: - aplikovatelnost na vechny kategorie vrobk a slueb, ve vech odvtvch a pro vechny velikosti organizac - snadn pouit, srozumiteln jazyk, snadn peloitelnost a snadn pochopen - znan snen mnostv poadovan dokumentace - spojitost systm managementu jakosti s organizanmi procesy - opaten pro pirozen pohyb smrem ke zlepen vkonnosti organizace - vt orientace na neustl zlepovn a spokojenost zkaznka - kompatibilita s jinmi systmy managementu, jako nap. s ISO 14000 - opaten pro neustl plnn poteb a zjm organizace ve specifickch odvtvch (nap. telekomunikace, zdravotnick prostedky, apod.) - pojet shodn dvojice ISO 9001 pokrvajc poadavky a ISO 9004 pekraujc rmec poadavk s clem dalho zlepovn vkonnosti organizace - pomoc managementu pi zen podniku jako nstroje zen - marketingov nstroj pro zven vrohodnosti firmy |
||
| Jak bude struktura poadavk normy ? | zpt | |
| Z formlnho hlediska dojde k naprost zmn struktury rozlennm systmovch poadavk obdobn jako u normy ISO 14001 do ty kapitol: - odpovdnost veden - zen zdroj - zen proces - men, analzy a zlepovn Do nov normy bude zahrnuto velk mnostv poadavk z revidovan verze z roku 1994. Nov, mnohem jasnji definovan poadavky zahrnuj: - Neustl zlepovn - Zven draz na lohu vrcholovho managementu - Pihldnut k zkonnm poadavkm a k poadavkm pedpis - Stanoven mitelnch cl pro rzn funkce a rovn organizace - Monitorovn informac o spokojenosti a nebo nespokojenosti zkaznka jako ukazatele vkonnosti systmu - Zven pozornost dostupnosti zdroj lidskch, finannch, materilnch, informanch a jinch. - Uren efektivnosti vcviku pracovnku organizace - Men rozen na systm, procesy a vrobek - Analzy shromdnch daj a vkonnosti systmu managementu jakosti |
||
| Co znamen neustl zlepovn? | zpt | |
| Neustl zlepovn je proces zamen na prbn zvyovn efektivnosti a nebo innosti organizace plnit svoje politiky a cle. Neustl zlepovn reaguje na rostouc poteby a oekvn zkaznk a zajiuje dynamick vvoj systmu managementu jakosti. Model Neustlho zlepovn podle Deminga spov ve sledu innost plnovn, proveden, kontrola a nsleduje zlepujc akce, tj. plan-do-check-action. Ve vztahu na zkaznka meme tento model vyloit tak, e organizace napluje oekvn zkaznka a provd zlepovn sv innosti s ohledem opt na zkaznka. Pitom vlastn uspodn innost organizace je rozlenno na proces, kter je zen vedenm, veden obstarv zdroje pro proces a souasn je provdno men a analza pro zlepovn procesu. |
||
| Co pedstavuje orientace na zkaznka ? | zpt | |
| Orientace na zkaznka znamen zjiovn poteb zkaznka a jejich pesnou transformaci do procesu zen jakosti. Spolenosti s marketingov zamenm zenm zpravidla spln poadavky normy bez vraznjch zmn v zen. Dleitost orientace na zkaznka si mus zejmna uvdomit spolenosti produkujc a dodvajc vrobky nebo sluby jednomu odbrateli, kdy mus nejen zjiovat okamit poadavky svho dominantnho odbratele, ale zejmna celkov vvoj v oboru. Spokojenost zkaznka je chpna jako jedno z motivujcch kritri pro jakoukoli organizaci. Aby se zhodnotilo, zda vrobek spluje poteby a oekvn zkaznka, je nutn monitorovat rozsah spokojenosti a nebo nespokojenosti zkaznka. |
||
| Co je to proces? | zpt | |
| Jakkoli innost nebo pracovn kon, kter pijm vstupy a pemuje je na vstupy, se me povaovat za proces. Tm vechny innosti a pracovn kony pouit pi vrob vrobku nebo pi poskytovn sluby jsou procesy. Aby organizace dobe fungovaly, mus bt definovny a zeny etn vzjemn propojen procesy. Vstup z jednoho procesu je asto pmm vstupem do dalho procesu. Systematick identifikace a management rznch proces pouitch v organizaci a zejmna vzjemn vazby mezi tmito procesy mohou bt nazvny procesnm pstupem k managementu. Revidovan normy na systmu managementu jakosti jsou zaloeny prv na takovmto procesnm pstupu v souladu se zsadami managementu jakosti. |
||
| Jak jsou hlavn zmny v normch? | zpt | |
| Hlavnmi zmnami, kter byly zavedeny ve shodn dvojici norem na systmy managementu jakosti, jsou: - Nov zalenn orientovan na proces a logitj sled obsahu. - Proces neustlho zlepovn jako dleit krok ke zdokonalen systmu jakosti. - Zven draz na lohu veden, kter zahrnuje jeho zvazek tkajc se vvoje a zlepovn systmu managementu jakosti, vahy o zkonnch poadavcch a poadavcch pedpis a stanoven mitelnch cl v rznch tvarech a na rznch rovnch. - Pojem ppustn vjimky z normy byl zaveden z dvodu monho vypodn se s irokm spektrem organizac a innost. - Poadavek, aby organizace monitorovala informace o spokojenosti a nebo nespokojenosti zkaznka jako ukazatel vkonnosti systmu. - Znan snen mnostv poadovan dokumentace. - Terminologick zmny zmny pro snadnj vklad. - Zven kompatibilita s normami na systm managementu ivotnho prosted. - Specifick odkazy na zsady managementu jakosti. - vahy o pnosech a potebch vech zainteresovanch stran. - Dodatek k pojmu sebehodnocen organizace jako motivace pro zlepovn (ISO 9004:2000). |
||
| Nkter definice | zpt | |
| Jakost schopnost souboru znak vrobku, procesu nebo systmu plnit poadavky zkaznk nebo zainteresovanch stran. Politika jakosti celkov zmry a smr psoben organizace ve vztahu k jakosti oficiln vyjden vrcholovm vedenm. Cl jakosti nco danho nebo zamlenho ve vztahu k jakosti. Management jakosti koordinovan innosti pro nasmovn a zen organizace s ohledem na jakost Systm managementu jakosti systm k vytvoen politiky jakosti a cl jakosti a k dosaen tchto cl Systm soubor vzjemn spjatch a vzjemn psobcch prvk Plnovn jakosti - st managementu jakosti zamen na stanoven cl jakosti a na specifikovn nezbytnch provoznch proces a souvisejcch zdroj pro splnn cl jakosti zen jakosti st managementu jakosti zamen na splnn poadavk na jakost Zabezpeovn jakosti st managementu jakosti zamen na poskytovn dvry, e jsou splnny poadavky na jakost Zlepovn jakosti st managementu jakosti zamen na zvyovn efektivnosti a innosti Efektivnost mra, kterou jsou realizovny plnovan innosti a dosahovny plnovan vsledky innost vztah mezi dosaenm vsledkem a pouitm zdrojem Organizace skupina pracovnk a vybaven se systematickm uspodnm odpovdnost, pravomoc a vzjemnch vztah Zkaznk - organizace nebo osoba, kter pijm vrobek Dodavatel organizace nebo osoba, kter poskytuje vrobek Zainteresovan strana osoba nebo skupina, kter m zjem na vkonnosti nebo spchu organizace Proces systm innosti, kter vyuv zdroje pro pemnu vstup na vstupy Vrobek, produkt m troj podobu (nabzen vrobek, software, sluba) Nabzen vrobek vrobek pedloen zkaznkovi, kter je extern vi nabzejc organizaci Software duevn produkt sestvajc z informac na pdavnm nosii Sluba nehmotn vrobek, kter je vsledkem alespo jedn innosti proveden na rozhran mezi dodavatelem a zkaznkem |
||
| ||
|
| ||
|
| ||
|
| Projektov partnei | |
AMSP
R 
Svaz prmyslu a dopravy R
Agentura pro rozvoj podnikn (ARP)
Asociace malch a stednch podnikatel a
ivnostnk (ASMEC)
Ministerstvo prmyslu a obchodu R (MPO R)
Svaz
eskch a moravskch vrobnch drustev (SMVD)
esk manaersk asociace (MA)
Asociace pro poradenstv v podnikn (APP)
Svaz
obchodu R ESMAD Bohemia
Obchodn a hospodsk komora Brno |
|
|
Copyright a podmnky uvn
Ochrana osobnch daj
Vpis z Obchodnho rejstku
Vta Nejedlho 15, 130 00 Praha 3, tel:02/2271-9150, 0616/629-284, fax:02/2271-9188, IO:26459345 |
|
